Univerzita Karlova a spolek
Wikimedia Česká republika podepsaly 17. srpna 2026 nové memorandum
o partnerství a spolupráci. Navazují tím na dohodu z roku 2023 a na
společné aktivity, které se v akademickém roce 2025/2026 rozšířily
zejména v oblasti komunikace vědy, otevřené vědy, výuky a odborných
praxí.
Praha 1. září 2026 – Nové memorandum podepsali
rektor Univerzity Karlovy prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., a výkonná
ředitelka Wikimedia Česká republika Mgr. Klára Joklová. Podpisu se
za Univerzitu Karlovu zúčastnil také prorektor pro třetí roli doc.
RNDr. Martin Vlach, Ph.D., který tuto oblast spolupráce na straně
univerzity zastřešuje. Memorandum vymezuje spolupráci Univerzity
Karlovy a Wikimedia Česká republika při rozšiřování a zkvalitňování
Wikipedie, Wikimedia Commons a Wikidat a při naplňování třetí role
univerzity.
„Za uplynulé roky jsme se posunuli od jednotlivých kurzů a
akcí k dlouhodobé spolupráci, která propojuje výuku, komunikaci
vědy i odborné praxe. Nové memorandum nám umožní tento model
rozvíjet na dalších pracovištích a společně hledat cesty, jak
dostávat kvalitní odborné poznání k veřejnosti prostřednictvím
projektů Wikimedia,“ dodává výkonná ředitelka WMČR Klára
Joklová.
Otevřená věda i otevřený
dialog
Jedním z konkrétních způsobů, jak partnerství Univerzity Karlovy
a Wikimedia ČR přibližuje vědecké poznání veřejnosti, je iniciativa
UK100. Jejím cílem bylo do roku 2027 vytvořit nebo rozšířit alespoň
sto wikipedických hesel prostřednictvím univerzitní výuky a dalších
společných aktivit. Příspěvky označené hashtagem #UK100
přibližují veřejnosti obory, osobnosti, objevy a pracoviště spojené
s univerzitou. Původní cíl se podařilo překročit: hashtag dosud
zachytil přes 300 úprav na více než 180 stránkách české
Wikipedie.
Právě na tuto snahu navázalo zapojení Univerzity Karlovy do
Měsíce vědy na Wikipedii, jedné z oblastí, v nichž se
spolupráce v uplynulém akademickém roce nejvýrazněji rozvinula.
Během výzvy vzniklo nebo se rozšířilo 584 hesel na české
Wikipedii.
Partnerství zároveň otevírá prostor pro debatu o možnostech i
hranicích otevřené vědy v českém prostředí. V lednu 2026 se proto v
Kampusu Hybernská uskutečnila diskuse Třetí role univerzit,
open science a projekty Wikimedia, věnovaná tomu, jak mohou
univerzity sdílet odborné poznání s veřejností a zároveň zachovat
jeho kvalitu, důvěryhodnost i potřebná pravidla.
„Wikipedie umožňuje zpřístupňovat odborné poznání za hranice
univerzity a zároveň učí studující odpovědně pracovat s
informacemi. Právě taková spolupráce je konkrétním příkladem toho,
jak může univerzita naplňovat svou třetí roli a přenášet znalosti i
za hranice akademického protředí,“ říká prorektor Vlach.
Od výuky k odborným
praxím
V akademickém roce 2025/2026 pokračoval na Ústavu informačních
studií a knihovnictví FF UK předmět Píšeme Wikipedii – tvorba
encyklopedického obsahu; spolupráce se rozvíjela také například v
mediálních studiích na FSV UK. Studující se neučí jen psát hesla,
ale také vyhledávat a hodnotit zdroje, správně citovat, rozumět
autorskému právu a odpovědně využívat nástroje umělé
inteligence.
„Wikipedie představuje další kanál, jehož prostřednictvím můžeme
srozumitelně komunikovat vědecká témata směrem k široké
veřejnosti,“ říká
Pavlína Kolínová z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF
UK. Univerzita podle ní přináší Wikipedii nové editorky a editory,
zatímco Wikimedia ČR pomáhá ověřený model výuky přenášet na další
pracoviště. Více se lze dočíst v rozhovoru s
Pavlínou Kolínovou na Forum UK.
V uplynulém akademickém roce se rozběhly také odborné stáže a
praxe ve Wikimedia ČR, nově dostupné studujícím z různých pracovišť
nejen Filozofické fakulty UK. Kampus Hybernská zároveň hostil
Komunitní wikikonferenci i Večer svobodné kultury, a stal se tak
místem setkávání akademické obce, veřejnosti a komunity
Wikimedia.
Co bude spolupráce
zahrnovat
Memorandum počítá s kurzy pro Univerzitu třetího věku, stážemi a
praxemi, možnými pozicemi wikirezidentů a wikirezidentek i se
sdílením vhodných fotografií, dokumentů a dat prostřednictvím
Wikimedia Commons a Wikidat. Zahrnuje rovněž podporu otevřené vědy,
mediální a informační gramotnosti a kritického myšlení.
V akademickém roce 2026/2027 bude pokračovat kurz na ÚISK FF UK
a partneři chtějí podobný model rozšířit na další fakultu.
Připravují také společné projekty zaměřené na mediální gramotnost a
komunikaci vědy, studentské projekty a další odborné praxe. Nově
diskutují také o vypisování bakalářských a diplomových prací a o
zapojení studujících a univerzitních pracovišť do společné výzkumné
činnosti. Ta by se mohla zaměřit například na datovou analytiku a
dotazníková šetření týkající se komunity editorů a editorek,
uživatelů a uživatelek projektů Wikimedia nebo povědomí veřejnosti
o Wikipedii a dalších projektech Wikimedia.
Téměř 90 nahrávek z let 1940–1941 zachycuje zvony českých měst a
obcí, z nichž mnohé později zanikly při válečných rekvizicích. Díky
spolupráci Archivu Českého rozhlasu, spolku Wikimedia Česká
republika a Wikimedia komunity jsou dnes dostupné na
Wikimedia Commons, propojené s Wikidaty a slyšitelné přímo u článků
na Wikipedii. Jak se ale archivní nahrávky proměnily ve svobodně
dostupnou a živou sbírku?
Zvony mého kraje: nahrávky vzniklé v
těžké době
Na začátku druhé světové války zněly z kostelních věží českých
měst a obcí zvony, které už dnes často neexistují. Mnohé byly během
války zrekvírovány a zničeny. Jejich zvuk se však dochoval na
nahrávkách pořízených v letech 1940–1941. Záznamy vznikly jako
pracovní materiál pro rozhlasový cyklus Zvony
mého kraje – pracovníci rozhlasu tehdy vyjížděli do
českých měst a obcí a nahrávali zvonění místních kostelů.
Prezentace Tomáše Dufky
a Michala Josefa Špačka na konferenci Archivy, knihovny, muzea v
digitálním světě v listopadu 2025
Skot, CC
BY-SA 4.0, via
Wikimedia Commons
Cyklus vznikal za protektorátu a podle archivních podkladů měl
posluchače v těžké době povzbudit. Nahrávky však brzy získaly
význam, který jejich tvůrci zřejmě nemohli plně předvídat. Řada
zachycených zvonů byla během války sundána z věží a odvezena.
Některé se po válce podařilo vrátit, mnohé další však byly
roztaveny. Samotné rozhlasové vysílání se podle dostupných podkladů
nedochovalo. V Archivu
Českého rozhlasu však zůstaly uložené původní pracovní nahrávky
na zvukových fóliích. Z materiálu vytvořeného pro jeden rozhlasový
pořad se tak postupem času stal vzácný zvukový dokument. Trvalo
ovšem několik desetiletí, než se k němu archiváři znovu vrátili a
začala se otevírat cesta k jeho zpřístupnění veřejnosti.
Jak se zrodila spolupráce
Zvuková fólie s
nahrávkou zvonů a texty pořadů Zvony mého kraje
Archiv Českého rozhlasu, CC BY 4.0, via
Wikimedia Commons
Cesta archivních nahrávek k veřejnosti nezačala u zvonů
samotných. Prvním impulzem byla
advokační strategie, kterou si spolek Wikimedia Česká republika
schválil na konci roku 2024. Spolupráci s veřejnoprávními médii
označila za jednu z cest, jak zpřístupňovat cenné zvukové a
obrazové materiály uložené v jejich archivech.
V návaznosti na tuto strategii oslovila výkonná ředitelka
Wikimedia ČR Klára Joklová vedení Českého rozhlasu i České televize
s nabídkou spolupráce. V té chvíli ještě neexistoval konkrétní
projekt. Další jednání postupně přivedla zástupce Wikimedia ČR k
Archivu Českého rozhlasu, který začal hledat vhodný materiál pro
první společný počin.
„Volba nakonec padla na dochované nahrávky zvonů, pořizované
původně pro cyklus Zvony mého kraje,“ vysvětluje vedoucí
Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Zaniklé zvony se tak staly
pilotním projektem, na němž bylo možné hledat způsob dlouhodobější
spolupráce. “Cílem nebylo pouze nahrávky vystavit na internetu,
ale zpřístupnit je pod svobodnou licencí, srozumitelně popsat a
propojit s místy, kostely a dalšími informacemi v projektech
Wikimedia,” doplňuje Pavel Bednařík, manažer Programů pro
partnerství.
Digitalizací práce teprve začala
Miloslav Turek v Archivu
Českého rozhlasu
Mojmir Churavy, CC0, via
Wikimedia Commons
Převodu historických zvukových fólií do digitální podoby se ujal
zvukař Archivu Českého rozhlasu Miloslav Turek. Díky tomu bylo
možné nahrávky znovu poslouchat a dále s nimi pracovat. Pro jejich
zveřejnění však bylo potřeba zjistit, co přesně zachycují a odkud
jednotlivé zvuky pocházejí.
Podrobnost záznamů se výrazně lišila. U některých bylo možné
určit konkrétní kostel, jinde se dochoval pouze název města nebo
obce. Takový údaj sám o sobě nemusel stačit, protože na jednom
místě mohlo stát několik kostelů. U části nahrávek proto zůstával
jejich přesný původ nejistý.
V tento moment se do projektu zapojil také wikidatista a
spolupracovník Wikimedia ČR Michal Josef Špaček. Jednotlivé záznamy
postupně procházel, dohledával odpovídající kostely či obce a
hledal k nim existující položky na Wikidatech. Archivářka Jana
Bartošová z Českého rozhlasu mezitím pokračovala v archivním
bádání, doplňovala další informace a konzultovala nejasné případy s
kampanologem, odborníkem na zvony.
Jak dostat archivní zvuk na Wikimedia
Commons
Souběžně s dohledáváním původu nahrávek bylo potřeba vyřešit,
jak je zveřejnit na Wikimedia
Commons – úložišti svobodně licencovaných fotografií, zvuků,
videí a dalších médií. Každý soubor zde musí mít jasně uvedený
původ, popis a licenci. U materiálu pocházejícího z
institucionálního archivu bylo navíc nutné doložit, že Český
rozhlas s jeho zveřejněním skutečně souhlasí. Vznikl proto
institucionální účet nazvaný Archiv Českého rozhlasu, skrze nějž
archivářka Jana Bartošová poté postupně nahrála celou sbírku.
Společně s Michalem Josefem Špačkem řešili způsob pojmenování
souborů, jejich popisy a zařazení do kategorií, aby bylo možné
nahrávky na Wikimedia Commons dohledat a dále s nimi pracovat.
Tento postup byl pro spolupráci podstatný. Nahrávky nevložil
anonymní uživatel ani Wikimedia ČR za Český rozhlas. Zveřejnil je
přímo jejich správce a na stránce každého souboru je proto zřetelný
jeho původ i souhlas instituce s použitím. Samotným nahráním na
Wikimedia Commons však ještě nevzniklo propojení s kostely a
obcemi, z nichž zvuky pocházely. K tomu bylo potřeba zapojit
Wikidata.
Samotný zvukový soubor nemá zeměpisnou polohu. Aby bylo možné
nahrávku zobrazit na mapě nebo ji spojit s konkrétním kostelem,
bylo nutné vytvořit vazbu mezi souborem na Wikimedia Commons a
údaji uloženými na Wikidatech. Wikidata
jsou svobodná databáze znalostí, v níž mají jednotlivé obce,
kostely a další objekty vlastní položky s údaji o poloze a
vzájemných vztazích.
Michal Josef Špaček proto postupně přiřazoval nahrávky k
nejpřesněji určeným místům. Pokud se podařilo spolehlivě zjistit
konkrétní kostel, propojil zvuk s jeho položkou. Kde archivní údaje
dovolovaly určit pouze obec nebo město, zůstala nahrávka spojena s
tímto obecnějším místem. Projekt se tak vyhnul vytváření
přesnějších vazeb, než jaké skutečně umožňovaly dochované
informace.
„Třeba v Havlíčkově Brodě jsou tři nebo čtyři kostely a vy
nevíte, který z nich to je. Byla tam tedy velká míra nejistoty –
takový klasický stav archivního bádání,“ popisuje Michal Josef
Špaček.
Toto propojení umožňuje zobrazit lokace, odkud zvuky pocházejí,
na mapě a jednodušeji vložit zvuk do článků o vybraných kostelech a
obcích na Wikipedii. Lidé si tak mohou historické zvonění
poslechnout přímo u informací o místě, odkud pochází. Např. u
článků
Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši nebo
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v České Skalici.
Projekt vyvrcholil 2. října 2025, na Mezinárodní den zvonů.
Zveřejněním však práce nekončí. Pokud se podaří některou nahrávku
přesněji určit, lze její propojení opravit a změna se může
promítnout také do mapy. Historickou sbírku mohou v budoucnu
doplnit současné nahrávky a fotografie jednotlivých zvonů
Zaniklé zvony byly prvním pilotním projektem spolupráce
Wikimedia Česká republika a médiem veřejné služby. Přestože kolekce
čítá necelých devadesát nahrávek, její zpracování trvalo déle než
rok a zapojilo vedení obou organizací, archivářku, zvukaře,
odborníka na zvony i dobrovolné členy komunity Wikimedia. Ukázalo
se tak, že skutečné zpřístupnění archivního materiálu představuje
podstatně složitější proces než pouhé nahrání souborů na
internet.
Český rozhlas nahrávky vybral, digitalizoval, odborně
zpracovával a pod vlastním účtem uvolnil pod svobodnou licencí.
Wikimedia ČR a komunita Wikimedia pomohly nastavit postup
zveřejnění, uspořádat soubory a propojit je s dalšími informacemi.
Každý ze zapojených aktérů přitom přinesl vlastní znalosti a
zachoval si odpovědnost za svou část práce.
Stejný model mohou využít také další veřejnoprávní média,
archivy, knihovny, muzea a galerie. Nemusí přitom začínat
rozsáhlými databázemi. Dobře vybraná a zvládnutelná sbírka umožňuje
vyzkoušet licenční, odborný i technický postup na konkrétním
materiálu a vytvořit výsledek, který lze následně rozvíjet.
„Věříme, že na spolupráci navážeme i v našich dalších
projektech,“ uvedla výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára
Joklová. “Zaniklé zvony ukazují, jak může propojení paměťové
instituce a otevřené komunity proměnit archivní materiál ve
svobodně dostupnou, dohledatelnou a propojenou součást veřejného
poznání.”
Fotografie české přírody, architektury, osobností nebo
událostí se díky Wikipedii může dostat k lidem po celém světě. Osmý
ročník soutěže Czech Wiki Photo, pořádané spolkem Wikimedia Česká
republika ve spolupráci se Zoner Studio, hledá kvalitní fotografie,
které rozšíří svobodně dostupnou obrazovou databázi Wikimedia
Commons a mohou obohatit Wikipedii i další projekty Wikimedia.
Letos navíc poprvé vzniká samostatná kategorie pro fotografie
pořízené mobilním telefonem.
Fotografie přihlášené do soutěže se stávají součástí svobodného
úložiště Wikimedia Commons. Odtud mohou být využity v článcích na
české Wikipedii i v dalších jazykových verzích, a dostat se tak k
lidem po celém světě.
„Na Wikipedii stále existuje spousta témat, která by si
zasloužila lepší fotografii. Někdy obrázek chybí úplně, jindy je
mnoho let starý. Fotografové a fotografky mají možnost to změnit.
Kvalitní snímek může díky Wikipedii sloužit lidem po celém
světě,“ říká Richard Sekerák, koordinátor Programů pro
fotografy Wikimedia Česká republika.
Czech Wiki Photo přitom nehledá jen nejkrásnější fotografie.
Porota vedle technické kvality a umělecké hodnoty posuzuje také
jejich přínos pro Wikipedii. Cenný může být
například aktuální portrét osobnosti, současná fotografie proměněné
budovy, zachycení lokální tradice, vzácného druhu nebo události,
která dosud kvalitně zdokumentovaná není.
Novinkou osmého ročníku je kategorie Vyfoceno
mobilem. Dobrá fotografie pro Wikipedii totiž nemusí
vzniknout profesionálním fotoaparátem. Rozhodující může být správný
okamžik, zajímavé téma a to, že zachytíte něco, co na Wikipedii
dosud chybí.
Soutěží se také v kategoriích Příroda,
Společnost, kultura a události a Vytvořeno
člověkem. O vítězích rozhodnou fotografka Edita Bízová,
novinář a vítěz Czech Press Photo 2004 Jan Rybář a wikipedista a
fotograf Packa.
Novinkou letošního ročníku bude také speciální cena
partnera soutěže, Zoner Studio. Vítězný snímek si vybere
přímo tým Zoner Studia, který cenu také předá. Vedle ocenění v
hlavních soutěžních kategoriích tak letos získá jeden z
přihlášených snímků také samostatnou cenu partnera.
Autoři a autorky nejlepších fotografií získají mimo jiné roční
předplatné programu Zoner Studio a poukázky na fotografické služby
od FotoŠkoda. Oceněna bude také nejlepší fotografie od nováčka na
Wikipedii.
Do Czech Wiki Photo 2026 lze přihlásit
fotografie pořízené od 1. listopadu 2025. Soutěž
končí 31. října 2026.
Vyfoťte Česko, které na Wikipedii ještě chybí. Letos
klidně mobilem.
Wikidata, svobodná databáze znalostí, jsou někdy chápána
jako nějaké tajemné místo za Wikipedií, pro jejichž používání a
úpravy je potřeba mít nějaké zvláštní znalosti. A to i mezi
wikimediány. Ale představte si, že byste se mohli na obsah Wikidat
dotazovat přímo v přirozeném jazyce a ve stejně srozumitelné formě
dostat i odpověď. A přesně to umožňuje projekt WQ42.
Co jsou Wikidata
Zjednodušeně si Wikidata můžete představit jako obrovskou,
svobodnou a společně vytvářenou databázi faktů, kterou mohou
využívat lidé i počítače. Místo souvislých článků, jaké známe z
Wikipedie, ukládají informace v přehledné a strojově čitelné
podobě: například že Brno je město, leží v ČR a má určitý počet
obyvatel. Jednotlivé údaje jsou přitom vzájemně propojené, takže z
Wikidat vzniká jakási síť znalostí o lidech, místech, událostech,
dílech a mnoha dalších tématech. Stejně jako Wikipedii je může
kdokoliv používat a také pomáhat vylepšovat. Popisují všechny možné
významné entity, které existují – každou vydanou knihu, každý
existující jazyk, zvolené politiky, města nebo ovoce.
Nejjednodušeji to lze vidět na mezijazykových odkazech na
Wikipedii. Každý článek na Wikipedii je propojený s určitou
položkou na Wikidatech – například článek „Brno“ je spojený s
položkou s číslem Q14960. Díky tomuto spojení je jasné, že německý
článek o stejném tématu je „Brünn“, protože i on je propojený se
stejnou položkou na Wikidatech.
Navíc k tomu je každá položka na Wikidatech popsaná pomocí
jiných položek. To se provádí pomocí takzvaných tvrzení. Každé
tvrzení si lze představit jako jednoduchou větu, která vždycky
nějak popisuje danou položku. Například „Brno – [je] instance
(čeho) – město v Česku“. Nebo „Brno – nachází se v administrativní
jednotce – okres Brno-město“. Takto je možné popsat jakékoli vztahy
ohledně vlastností, které daná položka má, například ovládané
jazyky, rodičovství, různé činnosti a mnoho dalšího. Tato tvrzení
jsou navíc nezávislá na jazyce, existují prakticky ve všech
jazycích současně a není třeba je překládat jednotlivě.
Co je WQ42
WQ42 je projekt dostupný na wq42.toolforge.org, který
vytvořil vývojář Nadace Wikimedia Santhosh Thottingal. Funguje jako
rozhraní pro přístup k informacím uloženým ve Wikidatech a jeho
prostřednictvím je možné Wikidatům klást otázky nebo jim dát
instrukce v přirozeném jazyce – a stejným způsobem dostat i
odpověď. Je třeba poznamenat, že toto rozhraní je určené jen pro
čtení dat z Wikidat a samo nedokáže obsah Wikidat jakkoliv
měnit.
Aby WQ42 dokázalo reagovat na dotazy v přirozeném jazyce,
používá na pozadí velký jazykový model, jehož cílem je pochopit
otázku nebo příkaz, rozhodnout, které položky potřebuje navštívit,
a zformulovat odpověď. Ve svém původním nastavení
používá jazykový model
Gemini 2.5 Flash, ale protože je program svobodný,
může ho každý sám provozovat i s jinými jazykovými modely s
otevřenými vahami nebo s jazykovými modely zcela otevřenými.
Jazykový model dostává
přísné instrukce, podle kterých smí odpovídat jen na základě
informací nalezených na Wikidatech, a tak by neměl
halucinovat nebo odpovídat podle informací, na kterých byl
vytrénovaný. Také vždycky zmiňuje položky, ze kterých své informace
čerpá, což uživatelům připomíná, že informace pocházejí z Wikidat.
Halucinace a neuvádění původu
poskytnutých informací jsou často zmiňované problémy chatbotů
obecně.
Omezení použití
Z tak přísného omezení, aby chatbot odpovídal vždy jen na
základě informací z Wikidat, samozřejmě plynou i určitá omezení.
Pokud nějaká informace na Wikidatech opravdu chybí – protože ji
nikdo do Wikidat ještě nepřidal – chatbot nedokáže na otázku
odpovědět, i když jde o fakt pro lidi zcela evidentní.
V odpovědi na otázku „Jakou barvu má obloha?“ jazykový model
předpokládal, že jako stroj nedokáže vidět oblohu a rovnou
odpověděl tím, že není schopný vidět oblohu a ani se na Wikidata
nepodíval. Ale i když jsem mu přímo zadal, aby se podíval na
příslušnou položku na Wikidatech, nedokázal na otázku odpovědět,
protože v
položce o obloze se její barva skutečně nenachází. Nicméně je
dobré, že chatbot nemá problém odpovědět, že neví, místo aby se
neřídil instrukcemi a odpověděl na základě svých trénovacích dat
nebo si odpověď přímo vyhalucinoval.
Je třeba poznamenat, že chatbot uživateli zobrazuje každý krok,
který provede prostřednictvím nástrojů, které má k dispozici. V
tomto případě tedy vidíme, že chatbot vyhledal položku „obloha“ a
následně ji navštívil. Zároveň neprovedl žádnou akci, která by
nesouvisela se zadaným úkolem.
Další omezení vyplývá z toho, že chatbot vždy přistupuje k
aktuální databázi Wikidat. Pokud by tedy jiný uživatel či
uživatelka právě prováděli experimentální úpravy nebo vandalizovali
položku, na kterou se v danou chvíli dotazujete, mohou být získané
výsledky nepředvídatelné.
Chatbot má také k dispozici modul pro programovací jazyk
Lua, pomocí něhož
může provádět matematické výpočty nebo porovnání. Nicméně úroveň
jeho schopností závisí na použitém jazykovém modelu. Z nějakého
důvodu si např. nedokáže uvědomit aktuální rok a správně odpovědět
na otázku, před kolika lety se narodil Karel Hynek Mácha.
Zároveň však dokáže spolehlivě provádět jednoduché matematické
výpočty pouze pomocí modulu pro jazyk Lua, aniž by se přitom
dotazoval na Wikidata.
I když dostal příklad v přirozeném jazyce, správně použil modul
jazyka Lua pro výpočet výsledku, který je 67
A nakonec – WQ42 ve svém současném stavu nemá přístup k rozhraní
pro SPARQL, takže nedokáže odpovídat na otázky jako „Vypiš všechna
města v Jižní Koreji s méně než 50 000 obyvateli.“
Na taková omezení je třeba myslet při používání WQ42 a současně
se tyto příklady dají použít pro testování schopností jiných
jazykových modelů.
Odpovídání čistými
fakty
První zřejmou možností využití WQ42 je dotazování na jednoduchá
fakta, například na hlavní města států.
Jak je vidět na obrázku, chatbot správně odpověděl a poskytl
odkaz na příslušnou položku na Wikidatech.
Je rovněž možné se zeptat i na jiná fakta, například na hymnu
České republiky.
Chatbot správně odpověděl, že hymna ČR je píseň Kde domov
můj a kromě odkazu poskytl také zvukový soubor s nahrávkou
hymny, neboť
ta se nachází na Wikimedia Commons. Stejné to je i u jiných
multimédií – obrázků a videí.
Nacházení a popis
vztahů
WQ42 samozřejmě může nejen zodpovědět otázky o faktech o
jednotlivých položkách, ale také popsat vztahy mezi dvěma nebo více
položkami, pokud je vztah mezi nimi přímý.
A v případě potřeby dokáže také navštívit vícero položek bez
přímé vazby a popsat jejich společné rysy, pokud to na základě
dostupných dat lze.
Shrnutí
WQ42 je zajímavým příkladem nástroje, který umožňuje přístup ke
znalostem uloženým ve Wikidatech prostřednictvím přirozeného jazyka
bez potřeby znát detaily o tom, jak Wikidata na pozadí fungují.
Tato závislost na Wikidatech alespoň částečně také řeší problém
uvádění zdrojů jazykovými modely a také problém aktuálnosti dat v
poskytnutých odpovědích, protože WQ42 nutí jazykový model odkazovat
na zdrojové položky na Wikidatech a vždy používá živou a tedy i
aktuální databázi Wikidat. Cenou za to je, že jazykový model nemůže
používat své vnitřní znalosti, a proto nedokáže odpovídat na
otázky, které jsou pro lidi mnohdy triviální.
Přesto však může WQ42 přiblížit data z Wikidat i lidem, pro
které je forma otázka–odpověď v přirozeném jazyce přístupnější než
obvyklé technické rozhraní Wikidat. Zároveň ukazuje, jak lze
jazykové modely přímo propojit s lidmi spravovaným zdrojem
znalostí. Každou chybějící či nesprávnou informaci mohou lidé na
Wikidatech doplnit nebo opravit a tato změna se následně ihned
projeví v odpovědích nástroje WQ42.
Teď je řada na vás zkusit si s tímto nástrojem „hrát“ a
vyzkoušet jeho možnosti a omezení ve vašem vlastním kontextu.
Soutěž
Wiki Loves Earth Czechia 2026 zná své vítěze! Čtvrtý
ročník českého kola největší světové fotografické soutěže zaměřené
na chráněnou přírodu opět ukázal, jak pestrá a fotogenická česká
krajina je. Do letošního ročníku se zapojilo 35
fotografů, kteří na Wikimedia Commons nahráli celkem
1 159 fotografií zachycujících česká chráněná
území, vzácné druhy rostlin i živočichů. Odborná porota z nich
vybrala patnáct nejlepších snímků, které budou Českou republiku
reprezentovat v mezinárodním finále.Wiki Loves Earth
Czechia – fotografie, které pomáhají přírodě.
Wiki Loves Earth je mezinárodní
fotografická soutěž zaměřená na dokumentaci chráněných území a
přírodního dědictví. Každoročně propojuje tisíce fotografů z
desítek zemí světa, kteří svými snímky rozšiřují databázi Wikimedia
Commons.
Fotografie zde nekončí jen jako soutěžní příspěvky. Díky
svobodné licenci mohou ilustrovat články na Wikipedii i dalších
vzdělávacích projektech a pomáhají milionům lidí poznávat přírodní
bohatství jednotlivých zemí.
O vítězích českého kola letos rozhodovala porota složená z
reportážního a dokumentárního fotografa Vítka
Šimánka, dlouholetého wikipedisty a koordinátora programů
pro editory Plánovací kalendář a koordinátora
programu pro fotografy Richarda Sekeráka.
Vítězem letošního ročníku se stal Lukáš
Kott se snímkem zachycujícím pářící se dudky
chocholaté (Upupa epops).
Za vítěznou fotografií se skrývá příběh, který dokonale
vystihuje, co fotografie divoké přírody znamená. Lukáš na podobný
záběr čekal téměř pět let.
Každé jaro sledoval návrat dudků z afrických zimovišť,
připravoval vhodná místa pro fotografování a trávil dlouhé hodiny v
maskovaném krytu. Rozhodující okamžik nakonec trval jen několik
desítek vteřin.
„Na tento moment jsem čekal pět
let. Úplně jsem zapomněl na všechno kolem sebe. Za několik desítek
vteřin jsem pořídil téměř tři tisíce fotografií. Fotoaparát se
dokonce zaplnil a přestal fotit. Bylo to absolutní fotografické
bezvědomí.“
Lukáš Kott svůj snímek označuje za odměnu za stovky hodin
strávených v přírodě a věří, že fotografie pomůže upozornit na
krásu i křehkost české přírody.
Druhé místo: náhodný objev
soutěže i skrytého vodopádu
Na druhém místě skončila fotografie Jesenických
vodopádů, jejíž autorkou je Lucinka1985.
Vítězný snímek vznikl během třídenního podzimního fotografického
výletu do Jeseníků.
„Na soutěž jsem narazila úplnou náhodou při hledání informací na
Wikipedii. Ani nevím, proč mě napadlo zkusit něco poslat, ale jsem
ráda, že jsem to udělala.“
Autorka si místo pořízení fotografie zatím nechává pro sebe, aby
neztratilo svůj klid. S úsměvem také dodává, že právě cestou
od tohoto vodopádu si přivodila zánět šlach.
Třetí místo obsadila Vendula.nemeckova05
se snímkem motýlice pořízeným v přírodní rezervaci
Postřekovské rybníky.
I ona se o soutěži dozvěděla prostřednictvím Wikipedie.
Fotografii pořídila během ranní procházky, kdy ji zaujal třpyt
temně modrých křídel.
Jak sama popisuje, nebylo potřeba nic uspěchat.
„Dala jsem jí prostor a vyčkala jsem, až usedne. A pak už to
chtělo jen klid a pevnou ruku.“
Právě trpělivost je často jednou z nejdůležitějších vlastností
fotografů přírody – a tento snímek je toho krásným důkazem.
České fotografie znovu míří do
mezinárodního finále
Patnáct nejlépe hodnocených fotografií nyní postupuje do
mezinárodního kola soutěže Wiki Loves Earth, kde budou soupeřit s
nejlepšími snímky z desítek dalších zemí.
České fotografie již v minulých letech dokázaly, že se dokážou
prosadit i ve světové konkurenci. Věříme, že ani letos tomu nebude
jinak a že se česká příroda znovu zařadí mezi nejlépe hodnocené
fotografie celé soutěže.
Galerie finalistů Wiki Loves
Earth Czechia 2026
Níže si můžete prohlédnout všech patnáct fotografií, které budou
letos reprezentovat Českou republiku v mezinárodním finále soutěže
Wiki Loves Earth.
Druhý ročník akce Měsíc vědy na Wikipedii skončil 15.
června. V předchozím článku jsme psali o hlavních číslech – do
výzvy se zapojilo 78 účastníků a účastnic, kteří upravili nebo
rozšířili 584 hesel (z toho 365 zcela nových) a nahráli 70
mediálních souborů. Za těmito statistikami se ale skrývají
konkrétní lidé, stovky hodin rešerší a pečlivá práce se zdroji.
Porota již dokončila své hodnocení, a my vám tak můžeme představit
vítěze, dát prostor samotným oceněným a ukázat, jak pestrá témata,
od chemie léčiv až po paleontologii, letos českou a slovenskou
Wikipedii obohatila.
Od chemie léčiv po dinosaury: Co
všechno letos přibylo?
Velká část letošní produkce navíc vznikla na slovenské
Wikipedii, kam jediný editor doplnil desítky odborných hesel z
chemie a farmakologie, například o ABC
transportéroch, farmakokinetike,
artemisiníne
či o českém chemikovi Antonínu
Holém, jehož výzkum stál u zrodu klíčových antivirotik proti
HIV. Vznikla tam i biografie genetičky a nositelky Nobelovy ceny
Barbary
McClintockové.
Historii vědy rozšířily desítky profilů významných badatelů,
botaniků či lékařů – od botanika Alphonse
Pyrama de Candolle přes oftalmologa Julese Gonina až po
řadu českých a slovenských akademiků, jako je religionista Daniel Heider
nebo etnolog Daniel
Drápala. Doplněny byly i chybějící slovenské vysokoškolské
fakulty, které dosud neměly heslo ani na slovenské Wikipedii.
Zatímco některé kategorie hodnotí čistě počet příspěvků, u Ceny
poroty rozhodovala kvalita odvedené práce – pečlivé zdrojování,
přehledná struktura a odborná přesnost. Porota ve složení Míla
Moudrá (Fyzikální ústav AV ČR a wikipedistka), slovenský
wikipedista KormiSK (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR) a
Barbora Šmídová (Univerzita Karlova) nakonec ocenila tři
autory:
1. místo: OJJ – Vítěz Ceny poroty ukázal, že
rozhoduje kvalita, a ne objem. Jeho dvanáct příspěvků z biologie a
paleontologie porota vyzdvihla pro výjimečnou odbornou preciznost.
Editoval hesla od skupin Aspidogastrea,
Nektaspida a
Mekosuchinae přes
rod pěvců Vermivora až po nový
článek o
lesňáčku louisianském.
„Od začátku prakticky o ničem jiném než o biologii nepíšu — byť
to zpočátku nebylo zase tak slavné. Zabývám se jí i v běžném
životě, na jednom atlasu biogeografie jsem se dokonce učil číst.
Tak k tomu oboru zkrátka patřím, co víc bych k tomu měl říct.“
2. místo: Kurkic5 – Vytvořil rozsáhlou sérii
životopisů českých vědců, pedagogů, zoologů a spisovatelů – od
zoologa Jana
Patočky po historika Jindřicha
Šámala. Porota ocenila jeho systematický přístup a důsledné
zdrojování napříč desítkami hesel.
„Při psaní článků se dostávám i k osobnostem spojeným s vědou.
Měsíc vědy slouží jako dobrá motivace, proč v psaní pokračovat.
Články pak dodávají pocit satisfakce, že jsem mohl dalším malým
dílem přispět do velkého projektu, jako je Wikipedie.“
3. místo: Henryk Siuda – Zaměřil se na
entomologii a přírodu Slezska. Napsal osm nových hesel, z toho šest
o motýlech z čeledi soumračníkovitých (Soumračník
mochnový,
Soumračník máčkový a další), dále o bělásku
lučním a o Matějovické
jeskyni. Během výzvy zároveň nahrál na Wikimedia Commons
vlastní snímky z přírody, mimo jiné soumračníka metlicového a
holuba hřivnáče z Čakové na Bruntálsku.
„Výzvy jsem se zúčastnil, protože rád píši články o denních
motýlech a mnozí z nich nemají na Wikipedii článek. Kromě článků o
motýlech jsem napsal ještě článek o Matějovické jeskyni, která mě v
době konání výzvy zaujala. Psaní o vědě mě baví, při psaní článků
se dozvím mnoho zajímavých informací. Letošní ročník výzvy se mi
líbil a již se těším na další.“
Nejaktivnější editoři napříč
obory
Vyznamenání pro každého
úšastníka letošního MVW. Autorka: Emajeblahova, CC BY 4.0,
prostřednictvím
Wikimedia Commons
Kategorie nejaktivnějších zkušených editorů přinesla skvělá
čísla i tři různé pohledy na vědecká témata:
1. místo: Luketheslovak (126 editací) –
Absolvent medicinální chemie na Univerzitě Karlově, který všech
svých 126 editací věnoval slovenské Wikipedii. Doplnil na ni
desítky odborných hesel z chemie, elektrochemie a farmakologie, od
farmakokinetiky
přes Chagasovu
chorobu až po biografii Barbary
McClintockové.
„Som absolvent odboru Medicinálna chémia na Univerzite Karlovej
v Prahe. Pracoval som na Ústave organickej chémie a biochémie
Českej akadémie vied pod vedením absolventov doktorandského štúdia
u prof. Antonína Holého, ktorý je známy svojou syntézou antivirotík
proti HIV. Výzva pre mňa znamenala ďalšiu motiváciu k hlbšiemu
ponoru do vedeckých tém.“
2. místo: Karelkam (98 editací) – Zkušený
wikipedista, který se dlouhodobě zaměřuje na historii vědy. Letos
vytvořil desítky biografií dnes často pozapomenutých botaniků,
lékařů či matematiků (Adalbert
Czerny, Gottlieb
Haberlandt, Jules Gonin).
„Editování Wikipedie se stalo mým koníčkem. Baví mě objevovat
historické souvislosti a zjišťovat, kolik chytrých, někdy u nás
polozapomenutých lidí se zasloužilo o rozvoj vědy. Jsem si vědom
toho, že editování Wikipedie je kolektivní činnost, a jsem vděčný
za případné korekce mých editací.“
3. místo: V0lkanic (85 editací) – Zaměřil se
na české i slovenské vědce a akademiky a také na doplnění
chybějících profilů slovenských vysokoškolských fakult.
„Stejně jako minulý rok jsem se s radostí zapojil do výzvy Měsíc
vědy na Wikipedii zejména s články o českých a slovenských
vědcích/akademicích, ale tentokrát také s kratšími články o
některých fakultách slovenských vysokých škol. Dovoluji si zde
například poukázat na nově vzniklé články o českých profesorech
Danielu Heiderovi, Ondřeji Beranovi, Pavlu Raškovi či Danielu
Drápalovi (…). Dále bych rád zmínil mj. bývalé slovenské ministry
Ľudovíta Kilára či Juraje Bušu, kteří navzdory vysoké funkci i
nejvyššímu akademickému titulu článek dodnes nemají ani na
slovenské Wikipedii. Z kratších článků o fakultách bych rád zmínil
například Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v
Košicích, jejíž hlavní budovu jsem po konci výzvy měl možnost vidět
na vlastní oči a její fotografii poté nahrál na Wikimedia Commons.
Již nyní se těším na další ročník, bude-li se konat!“
Tip z dat: V kategorii nejaktivnějších nováčků
zvítězil AdamTheRobin, druhé místo obsadil
Smoldič. Zapojení nových editorů je přitom pro
celou komunitu tou nejlepší vizitkou.
AdamTheRobin: „O soutěži jsem se dozvěděl při
proklikávání Wikipedie a říkal jsem si, proč to nezkusit. Při psaní
jsem se chtěl zaměřit hlavně na praktičnost a propojení s ostatními
fakty, které se při běžném výkladu opomíjejí. Byla to docela výzva
a jsem moc rád, že jsem do toho šel!“
Rozhodoval i los
O dalších cenách rozhodlo transparentní losování prostřednictvím
služby RandomPicker. Z přispěvatelů byli vylosováni
Meloun1212 a Jakublanda05. Uživatelka Meloun1212 patřila k
vůbec nejaktivnějším autorkám ročníku a soustředila se na medicínu
a dějiny vědeckých objevů. Založila hesla o infektoložce Haně
Roháčové, kardiologovi
Jindřichu Černohorském, onkologovi Judahu Folkmanovi
a o Lize
proti rakovině Praha. Kromě toho rozšířila celou řadu pahýlů o
lidech, kteří stáli za objevem funkce DNA (Oswald Avery,
Colin MacLeod, Maclyn McCarty, Martha Cowles Chase) i za vývojem
magnetické rezonance (Paul Lauterbur, Peter Mansfield, Raymond
Damadian). Na Wikimedia Commons navíc nahrála historické snímky z
laboratoří kolem roku 1950.
Meloun1212: „Mám přírodovědné vzdělání a řadu
let jsem pracovala ve výzkumu, měsíce vědy se proto účastním
pravidelně a ráda. Psaní článků mi přináší nejen možnost dozvědět
se spoustu nových a zajímavých věcí, ale baví mě také sledovat
příběhy jednotlivých vědců a vědkyň a jejich cestu k různým
důležitým objevům. Fascinuje mě, že vedle systematické práce v nich
někdy sehrála roli i náhoda. Náhoda byla ale většinou pouze
impulsem, který dokáže využít jen připravený a pozorný vědec.
Myslím, že právě tyto lidské příběhy přibližují vědu i pro širší
veřejnost.“
Paralelní výzva UK100: Karlova
univerzita na Wikipedii
Součástí letošního Měsíce vědy byla i paralelní
výzva UK100, kterou jsme připravili společně
s Univerzitou Karlovou. Jejím cílem bylo doplnit na Wikipedii hesla
o vědcích, vědkyních, objevech a pracovištích spojených s nejstarší
českou univerzitou. Kdo se chtěl zapojit, uvedl vedle hashtagu
#veda do shrnutí editace ještě #uk100.
Takto označených editací nakonec vzniklo 137 na 133
různých stránkách, přičemž devět z nich směřovalo na
českou a zbytek na slovenskou Wikipedii. Zapojilo se šest účastníků
včetně jednoho editora bez registrace. Vznikly například články o
českých biochemicích a přírodovědcích z UK, doplnily se aktuální
fotografie do hesel vyučujících a k lepšímu se změnilo i
heslo Přírodovědecké
fakulty Univerzity Karlovy.
Univerzita Karlova ocenila dva účastníky:
MaeveeveaM – studentka Univerzity
Karlovy, která do výzvy přinesla heslo o anglické
tiskařce Elisabeth
Pickering (asi 1510–1562), první ženě v Anglii, jež knihy
vydávala pod svým rodným jménem. Téma z dějin knižní kultury
propojuje její studium s tématem letošní výzvy zcela
přirozeně.
Luketheslovak – absolvent medicinální
chemie na Univerzitě Karlově, jehož 126 editací tvořilo naprostou
většinu celé výzvy UK100. Vedle desítek odborných hesel z chemie a
farmakologie doplnil na slovenskou Wikipedii také biografie vědců
spojených s univerzitou, například biochemika Jana
Konvalinky, Jana Trnky či
parazitologa Jaroslava
Flegra. Ocenění za UK100 tak doplňuje jeho vítězství v
kategorii nejaktivnějšího editora.
Poděkování za účast a za to, že se ke své alma mater přihlásili,
patří i
wikipedistům KormiSK, Jirka
Dl a ZSsen.
Věda před objektivem: Fotografie s
mezinárodním dopadem
Surová ropa v polském Muzeu
ropného a plynárenského průmyslu Ignáce Łukasiewicza. Autor: Topi
Pigula, CC
BY-SA 4.0, prostřednictvím
Wikimedia Commons
Součástí letošního ročníku byla také
fotografická Mikrosoutěž Věda 2026. Zapojilo
se do ní osm účastníků, kteří na Wikimedia Commons nahráli celkem
69 fotografií zachycujících nejrůznější témata spojená s vědou a
technikou. Se započtením jednoho videa vzniklo za dobu výzvy 70
nových mediálních souborů. Jejich práce má celosvětový přesah,
protože snímky pod svobodnou licencí mohou okamžitě ilustrovat
články v jakékoli jazykové verzi Wikipedie.
O vítězi rozhodla porota složená z vítěze soutěže Czech Wiki
Photo 2025 Skota, aktivního fotografa a
wikipedisty Packy a koordinátora
programů pro editory Tadeáše Bednarze. První
místo získal Topi Pigula se
snímkem surové
ropy, který pořídil v Muzeu ropného a plynárenského průmyslu
Ignáce Łukasiewicza v Polsku.
Nejvíce snímků, téměř čtyři desítky, dodal Mojmir
Churavy. Zdokumentoval moderní vybavení Fyzikálního ústavu
AV ČR, tedy elektronový mikroskop, spektroskopický elipsometr či
křemíkové monokrystaly, a přidal i desítky historických portrétů
českých akademiků a odborníků z první poloviny 20. století
(Vladimír
Úlehla, Jaroslav
Pantoflíček a další).
Topi Pigula přispěl dalšími působivými muzejními záběry,
od fosilie
amonita rodu Perisphinctes přes mamutí
kel v ostravském muzeu až po kostru
tyranosaura Tristana v
Berlíně. Sintakso zachytil špičková
zahraniční pracoviště, jako je synchrotron Diamond
Light Source. ZSsen pak doplnil
aktuální portréty současných českých vědců a vědkyň i snímky z
výstavby biocentra na pražském Albertově a z výstavy Casanova a
chemie na Přírodovědecké fakultě UK.
Věda, která zůstává
Žárovka, žhavicí vlákno
historického kousku. Autor:
Topi Pigula, CC BY-SA 4.0,
via Wikimedia Commons.
Ať už jde o desítky odborných hesel z chemie, portréty
opomíjených badatelů nebo fotografie laboratoří a fosilií, za
každou úpravou stojí chuť zpřístupnit poznání všem. A právě to je
hlavním smyslem Wikipedie i samotného Měsíce vědy. Ověřené
informace se díky přispěvatelům dostávají k milionům čtenářů, pro
které je Wikipedie prvním místem, kde hledají odpovědi.
Do rozšiřování encyklopedie se přitom můžete zapojit kdykoli.
Wikipedie roste každý den a k první úpravě nepotřebujete žádné
speciální oprávnění. Stačí si vybrat téma, které vás zajímá, a
začít.
Všechny účastníky a účastnice navíc čeká virtuální uživatelské
vyznamenání navržené speciálně pro tuto událost a také věcné odměny
od partnerů: předplatné podcastu Zjisti víc,
populárně-naučné časopisy a dárky od nakladatelství RF Hobby.
Poděkování patří porotě (Míla Moudrá, KormiSK a Barbora
Šmídová), spoluorganizátorům z Univerzity Karlovy a Fyzikálního
ústavu AV ČR i partnerům za věnované ceny. A v neposlední řadě
děkujeme všem 78 účastníkům, bez nichž by Měsíc vědy nemohl
vzniknout.
Rok 2025 byl v mnoha ohledech rokem nových začátků. Vstoupili
jsme do
nového strategického období, přivítali nové vedení spolku a
společně hledali odpovědi na otázky, které přináší rychle se měnící
svět kolem nás. Když se dnes ohlížím zpět, nejvíce si nevybavuji
jednotlivá čísla, ale okamžiky spolupráce, odvahy zkoušet nové věci
a důvěry, která nám umožňuje posouvat Wikimedia ČR stále
dál.
Cesty ke svobodným znalostem
Když se ohlížím za rokem 2025, vybaví se mi několik lidí, na
které jen tak nezapomenu.
Karelkam, nejaktivnější
editor v rámci výzvy Československo na editatonu Ženy jižních
Čech
FOTO: Libor Staněk, CC BY-SA 4.0,
via
Wikimedia Commons.
Jedním z nich je KarelKam, ročník 1941 a
absolvent programu
Senioři píší Wikipedii. V roce 2025 se stal nejaktivnějším
editorem výzvy
Československo, během níž vytvořil nebo upravil 55
článků.
„Moje přispívání do Wikipedie je (možná) smysluplným
naplněním mých volných chvil. Stále nacházím inspiraci pro další
příspěvky,“ říká.
Jeho příběh pro mě dobře vystihuje, o co nám jde: nejen přivádět
k Wikipedii nové lidi, ale vytvářet prostředí, ve kterém mohou
zůstat a dál ji rozvíjet.
Příběh programu Senioři píší Wikipedii přitom zaujal i
daleko za hranicemi Česka. V červnu nás navštívili studující a
vyučující z taiwanské National Tainan Junior College of
Nursing, kteří se o naší práci dozvěděli díky článku o
editující seniorce Jiřině Kádnerové ve
francouzském periodiku. Zajímalo je, co české seniorky a seniory
motivuje, jak jejich zapojení podporujeme a jakou roli v programu
hrají knihovny a další partneři. Jeden osobní příběh tak propojil
českou seniorskou komunitu, francouzská média a vzdělávací
instituci z Tchaj-wanu.
Stejně mě těší i to, že se otevíraly nové cesty ke dlouhodobému
zapojení také studentkám a studentům Univerzity Karlovy.
Vedle semináře Píšeme Wikipedii absolvovala jedna
studentka odbornou stáž v rozsahu 120 hodin a další čtyři studující
navrhli novou podobu wikiportálu
Informační věda a knihovnictví.
Wikipedie pro ně nebyla jen zdrojem informací, ale prostředím,
ve kterém mohli své znalosti, dovednosti a nápady využít ve
prospěch širší komunity.
Právě z podobných cest se skládá práce Wikimedia ČR. Některé
začínají kurzem, jiné školním projektem nebo náhodným setkáním s
Wikipedií. Naším úkolem je pomoci lidem udělat další krok a
vytvořit podmínky, aby jejich první zkušenost mohla přerůst v
dlouhodobé zapojení.
Rok 2025 byl prvním rokem naplňování
Strategického plánu pro období 2025–2027. Nový strategický
rámec nám pomohl pojmenovat oblasti, na kterých chceme v příštích
letech stavět – vzdělávání, komunitu, partnerství, kulturu spolku a
mezinárodní zapojení. Zároveň se ukázalo, že největší hodnotu
nepřinášejí jednotlivé programy samy o sobě, ale jejich vzájemné
propojení.
Dobrým příkladem takového propojení je pro mě projekt
Zaniklé zvony realizovaný ve spolupráci s Českým rozhlasem.
Partnerství s veřejnoprávní institucí umožnilo zpřístupnit nahrávky
téměř devadesáti historických zvonů, z nichž většina byla
zrekvírována během druhé světové války.
Za výsledkem přitom stojí společná práce lidí s různými
zkušenostmi a rolemi. Zvukař Archivu Českého rozhlasu Miloslav
Turek se postaral o digitalizaci historických nahrávek, archivářka
Jana Bartošová o jejich nahrávání, popisy a propojování v Českém
rozhlase a Michal Josef Špaček za komunitu a Wikimedia ČR o
propojení s položkami na Wikidatech a jednotlivými články na
Wikipedii. Z archivních záznamů se tak díky společné práci stal
svobodně dostupný a vzájemně propojený obsah.
“Je to ukázkový příklad spolupráce: Český rozhlas sám nahrál
historické zvukové záznamy na Wikimedia Commons, my jsme pomohli s
procesem, licencemi a propojením dat. Výsledkem je, že si dnes lidé
mohou poslechnout zaniklé zvony přímo u hesel kostelů na
Wikipedii,”
– Michal Josef Špaček, externí spolupracovník, wikidata
specialista
Zaniklé zvony ukazují, jak může Wikimedia ČR propojovat
kulturní instituce, dobrovolnickou komunitu a technologické
nástroje hnutí Wikimedia a proměňovat historické materiály v živou
součást svobodného poznání. Projekt je zároveň ukázkou konkrétního
dopadu naší práce – díky otevřeným licencím a spolupráci napříč
obory si dnes může kdokoli na světě poslechnout zvuky, které byly
po desítky let skryty v archivech.
Klíčové momenty roku
Každý rok přináší okamžiky, které přesahují běžný provoz
organizace a ukazují, kam se Wikimedia ČR posouvá. Rok 2025 byl v
tomto ohledu výjimečný – potvrdil naši rostoucí roli v mezinárodním
hnutí, otevřel nové možnosti podpory svobodných znalostí a znovu
připomněl, že Wikipedie je v době umělé inteligence důležitější než
kdy dříve. Z velkého množství našich aktivit vybírám čtyři
události, které podle mě nejlépe vystihují uplynulý rok.
Wikimedia Youth Conference Prague
V květnu 2025 jsme iniciovali a zorganizovali historicky první
globální Wikimedia
Youth Conference. Do České republiky přijeli mladí wikimediáni
a wikimediánky z celého světa, aby společně diskutovali o
budoucnosti hnutí Wikimedia, sdíleli své zkušenosti a hledali
cesty, jak dát mladé generaci větší prostor a odpovědnost při jeho
dalším směřování.
A že tato generace už budoucnost Wikimedia skutečně utváří,
ukázalo i letošní
vyhlášení Wikimedian of the Year. Hned dva mladí lidé účastnící
se pražské konference se objevili mezi oceněnými. Chlod
Alejandro z Filipín se stal vůbec prvním držitelem nového
ocenění Community Connector za schopnost propojovat komunity,
technickou práci a mladou generaci wikimediánů a wikimediánek.
Mari Avetisyan z Arménie získala čestné uznání za
svou práci s mladými lidmi ve střední a východní Evropě a za
vytváření prostředí, ve kterém mohou najít své místo v komunitě
podobně, jako ho kdysi našla ona sama.
Jejich příběhy ukazují, že mladí wikimediáni a wikimediánky
nejsou jen budoucností hnutí – už dnes vytvářejí jeho nástroje,
vedou komunity a předávají zkušenosti dalším. I proto pro nás bylo
důležité vytvořit v Praze prostor, kde se mohou potkávat, učit se
od sebe a společně přemýšlet o tom, kam se Wikimedia bude dál
ubírat.
Wikikompas: nový rozcestník do světa
Wikimedia
Jak vysvětlit veřejnosti, že Wikimedia není jen Wikipedie? A jak
ukázat, že mezi prvním workshopem, editatonem, dobrovolnictvím nebo
podporou spolku existuje přirozená cesta?
Právě na tyto otázky odpovídá Wikikompas.cz, nový online rozcestník
spuštěný v roce 2025. Pomáhá lidem zorientovat se v možnostech,
které svět Wikimedia nabízí, a najít si mezi nimi vlastní cestu –
ať už chtějí začít editovat, vzdělávat, fotografovat, spolupracovat
nebo naši práci podpořit.
Wikikompas je pro mě zároveň docela přesným symbolem roku 2025.
Nejde totiž jen o to dělat stále více aktivit, ale pomáhat lidem
najít cestu mezi nimi a vytvářet prostředí, ve kterém mohou od
prvního setkání s Wikimedia pokračovat k dlouhodobému zapojení.
Klub podporovatelů Wikipedie
Rok 2025 přinesl také důležitý krok směrem k dlouhodobé
udržitelnosti organizace. Spustili jsme
Klub podporovatelů Wikipedie, který propojuje lidi věřící v
hodnotu svobodných znalostí a nabízí jim možnost podílet se na
rozvoji Wikipedie a dalších projektů Wikimedia.
Za vznikem Klubu stojí jednoduchá myšlenka: Wikipedie nevzniká
sama od sebe. Stojí za ní tisíce hodin dobrovolnické práce, desítky
vzdělávacích aktivit a stovky lidí, kteří věří, že otevřený přístup
ke znalostem má své místo i v 21. století. Klub podporovatelů
Wikipedie je proto nejen novým fundraisingovým nástrojem, ale také
pozvánkou ke spoluvytváření budoucnosti svobodných znalostí, ve
které se Wikipedie stává majákem v moři dezinformací, kulturních
válek a uměle generovaného obsahu.
„Wikipedii podporuji, protože v době informačního chaosu
nabízí něco čím dál vzácnějšího: volně dostupné informace, které
ověřuje komunita a čas. Chci pomáhat budovat svět, v němž se můžeme
opřít o sdílené lidské znalosti a každý k nim může svobodně
přispívat,“
– členka našeho klubu
Wikipedie v době umělé inteligence
A právě téma umělé inteligence provázelo rok 2025 jako
žádné jiné. Otázka, jakou roli bude hrát Wikipedie ve světě velkých
jazykových modelů, zaznívala na Wikikonferenci, v médiích i v
našich advokačních aktivitách.
Silným momentem se stala debata
Josefa Šlerky a Josefa Holého na Wikikonferenci 2025. Jejich
vystoupení i následná diskuse potvrdily význam Wikipedie jako
důvěryhodného zdroje i klíčové infrastruktury současného
digitálního světa:
„Vztah
Wikipedie a AI, tak jak jev současnosti nastaven, je pro Wikipedii
parazitický. Přitom Wikipedie je pro velké jazykové modely v tuto
chvíli v zásadě kritickou infrastrukturou a pravděpodobně jí i
nadále zůstane.”
– Josef Holý,
technologický publicista
Wikimedia ČR se proto v roce 2025 intenzivně věnovala tématům
veřejnoprávního obsahu, otevřených licencí a důvěryhodnosti
informací.
Jestliže nám Wikikompas pomáhá hledat cestu uvnitř světa
Wikimedia, kampaň Maják v moři
dezinformací připomíná druhou stránku naší mise: pomáhat
lidem orientovat se ve světě informací.
Když se ohlížím za rokem 2025, mám radost především z toho, že
jsme do nového strategického období vstoupili bez ztráty tempa.
Znovu se ukázalo, že největší síla Wikimedia ČR je v lidech – v
jejich ochotě spolupracovat, sdílet své znalosti a věnovat svůj čas
něčemu, co má smysl i pro ostatní.
Rok 2026 před nás staví další výzvy. Chceme lépe pracovat s
dlouhodobým zapojením nových editorek a editorů, posílit
Wikidata/Tech a dál propojovat naše programy i komunitu. V době
rychlého rozvoje umělé inteligence navíc roste význam otevřených,
ověřitelných a volně dostupných znalostí – a s ním i odpovědnost,
kterou jako Wikimedia neseme.
Děkuji Martinovi Urbancovi, novému předsedovi spolku, za skvělou
spolupráci, stejně jako členkám a členům, dobrovolníkům a
dobrovolnicím, zaměstnankyním a zaměstnancům, partnerům, dárkyním a
dárcům a všem, kdo Wikimedia ČR věnují svůj čas, energii a
znalosti.
Wikipedie není jen internetovou encyklopedií. Pro mě je
především důkazem toho, čeho mohou lidé dosáhnout, když své
znalosti sdílejí. Děkuji, že ji tvoříte s námi.
Letos v květnu posílila tým Wikimedia Česká republika Lujza Bederka
Kotočová jako nová koordinátorka programu
GLAM. Jako vystudovaná historička umění se již několik let
pohybuje na pomezí akademického výzkumu, kurátorské praxe a
digitálního archivnictví. Díky těmto zkušenostem se opakovaně
setkává s otázkou, jak zpřístupňovat institucionální sbírky a
výsledky výzkumu nejen badatelské komunitě, ale i širší
veřejnosti.
Lujza Bederka Kotočová
(WMCZ), CC0, via Wikimedia Commons
Právě v tom Lujza vidí největší potenciál programu GLAM. V době,
kdy paměťové instituce stále intenzivněji řeší otevřený přístup ke
svým sbírkám, kvalitu metadat i jejich využití v digitálním
prostředí, nabývá spolupráce s projekty Wikimedia na významu. Ve
Wikimedia ČR proto naváže na dosavadní úspěšná partnerství a
rozvíjet nová – a to jak v oblasti sdílení digitalizovaných sbírek
a rozšiřování obsahu Wikipedie, tak v systematické práci s
Wikimedia Commons a Wikidaty.
Součástí Lujziny vize je také posilování spolupráce mezi
zapojenými institucemi a komunitou Wikimedia.
“Obě prostředí spojuje společný zájem o kvalitní informace a
jejich dlouhodobou dostupnost, přesto často vycházejí z odlišných
zkušeností a potřeb. Věřím, že vzájemná komunikace a hledání
praktických řešení mohou vést k novým formám spolupráce , které
budou přínosné pro obě strany a zároveň pomohou zpřístupňovat
sbírky a související poznatky novými způsoby,” říká Lujza.
Přejeme Lujze v nové roli mnoho úspěchů a těšíme se na
spolupráci. Věříme, že její zkušenosti i nadšení pro otevřený
přístup ke kulturnímu dědictví přinesou programu GLAM nové
příležitosti a inspirativní partnerství, z nichž budou těžit jak
paměťové instituce, tak komunita projektů Wikimedia.
Od července 2026 posiluje tým Wikimedia Česká republika nový
koordinátor programu Wikidata/Tech – Václav
Zouzalík. Do spolku přichází po několika letech práce jako
Ruby vývojář, zároveň je ale dlouholetým členem komunity a aktivním
přispěvatelem do projektů Wikimedia.
Václav se zajímá o jazyky a je aktivním esperantistou. V Brně
založil pravidelné setkávání pro lidi učící se česky, které funguje
nepřetržitě už od roku 2017. Pravidelně se účastní mezinárodních
esperantských akcí i setkání polyglotů a několikrát se věnoval také
dobrovolnické práci s mládeží.
S projekty Wikimedia je spojen téměř dvě desetiletí. Na
Wikipedii začal přispívat už v roce 2007 a postupně si vyzkoušel
téměř všechny Wikimedia projekty. Nejaktivnější je na české a
esperantské Wikipedii a na Wikidatech, přispívá ale také na
anglickou, německou a slovenskou Wikipedii nebo do českých
Wikizdrojů.
„Od mládí tíhnu k hnutí svobodného softwaru a hodnoty
Wikimedia s ním podle mě přirozeně souzní. Otevřené sdílení
znalostí dává lidem možnost stavět na práci ostatních a společně
vytvářet něco, co má dlouhodobý přínos pro celou společnost,“
říká Václav.
Jako koordinátor programu Wikidata/Tech se bude věnovat podpoře
komunity kolem Wikidat, rozvoji technických aktivit spolku a
spolupráci s partnery, kteří chtějí využívat strukturovaná otevřená
data. Wikidata jsou přitom jedním z nejrychleji se rozvíjejících
projektů Wikimedia a tvoří důležitou infrastrukturu nejen pro
Wikipedii, ale i pro řadu dalších otevřených databází a
aplikací.
Věříme, že Václavovy zkušenosti z vývoje softwaru, dlouholeté
působení v hnutí i nadšení pro otevřené technologie pomohou dále
rozvíjet program Wikidata/Tech i celou českou komunitu.
Ve středu 1. července 2026 začíná mezinárodní výzva Wiki
Loves Film, která spojuje filmové fanoušky z wiki komunity s
filmovými tvůrci, festivaly a kiny. Cílem výzvy je rozšířit obsah
Wikipedie zkvalitněním článků nebo jejich vytvářením.
Wiki Loves Film potrvá v Česku od 1. července do 31.
srpna 2026, v jednotlivých zemích se může délka soutěže
lišit. Od roku 2025 je výzva mezinárodní a zahrnuje všechny země
střední a východní Evropy . Účastníci tak mohou články psát ve své
jazykové verzi Wikipedie nebo na Wikipedii anglické. „Wikipedie
může být smělou konkurencí filmových databází, mimo jiné pro svůj
globální charakter. Jakmile existuje článek v jednom jazyce, lze
jej poměrně snadno převést i do dalších jazyků,“ říká Pavel
Bednařík, iniciátor výzvy ze spolku Wikimedia ČR.
„Je skvělé, že jsme jako Wikimedia Česká republika spustili
výzvu a soutěž, která přesahuje hranice naší země. Loňský ročník
ukázal, že zájemců o zapojení i filmových fanoušků je napříč zeměmi
střední a východní Evropy mnoho. Těší nás, že je jejich práce na
Wikipedii i Wikimedia Commons vidět,“ dodává Klára Joklová,
výkonná ředitelka Wikimedia ČR.
Součástí výzvy jsou také tematické akce. Mezi ty patří například
přednáška a workshop na Letní filmové škole, online editaton
(editační maraton) věnovaný uzbecké kinematografii nebo editaton na
festivalu Tauron Nowe Horyzonty v polské Vratislavi. V loňském roce
účastníci v rámci výzvy napsali 404 nových článků
v 7 jazykových verzích Wikipedie a nahráli 448
obrázků pod svobodnou licencí Creative Commons.
Zájemci o zapojení se mohou registrovat v
tomto formuláři, případně se zúčastnit některé z akcí, které
jsou připraveny na Letní filmové škole nebo festivalu Taurus Nowe
Horyzonty ve Vratislavi, případně online. Veškeré informace jsou k
dispozici na stránce film.wikimedia.cz.
Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to,
aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to
jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat
důvěryhodnost celého projektu.
Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné
profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na
šikmou plochu.
Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor
na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová
cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně.
Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující
pasáž:
„Chřipka začíná zpravidla vysokou
horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý.
Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a
třesavka.
Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se
světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů,
svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou.
„Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo
zácpa či nechutenství,“ říká doktor.
Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z
postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle,
suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v
hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle
vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba
týden až deset dnů.
Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého
IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.
On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který
se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7.
ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se
nachází také na
webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže,
které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...
Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k
podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná
ostuda.
...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle.
V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která
se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního
výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího
zadání.
Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist
tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem
si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci
ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně
hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často
dospěl znovu k opačnému názoru.
Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka
jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně
obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a
předpojatě.
Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují
zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to
zdůvodnění dokonce i popírají.
Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a
že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné
zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a
důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší.
Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních
dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či
že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj
pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým
nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit
proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii,
budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé
vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších
nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti
nemají.
Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik
charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě
předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle
počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.
"Na rozdíl od Vás, já neměl o
výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani
teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu
hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat
spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že
případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte,
že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na
Wikipedii se na to vztahuje."
Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému
vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z
arbitráže. Tenhle text jsem
psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem
skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více
než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem
skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než
si dotyčný myslel.
Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale
pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že
Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám,
že takový nátlak na mne nezapůsobí.
Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří
jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.
Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk
laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost
neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený
na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem
spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být
(chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto,
že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit
(účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která
vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud
budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným
způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To
samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.
Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil
pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři
to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může
poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou
Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím.
Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc
stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc
stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" -
navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu
jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na
straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší
zodpovědnost.
Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že
ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde
o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v
takové situaci nevyhnutelné.
Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem
možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu
příslušné
žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde
předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to
koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil,
že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o
osobní útoky nebo jiné nešvary.
Pro jistotu přesně cituji
vlastní slova: "Na druhou
stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že
nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně
nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k
blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních
případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké
jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok
apod."
Částečný souhlas s Mercyho blokem
podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo
velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka
přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení
se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj
jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle
předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik
navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z
(přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).
Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově
blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za
správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.
Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se
špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti
nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního
jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní
zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými
osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době
strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož
Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné
oživování starých sporů.
Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti
arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť
jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější
pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější,
zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se
sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor
se tehdy
neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl
jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se
postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost
přijata nebyla.
Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ,
opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii.
Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor,
upozorňuji na přesné znění
příslušného pravidla: „Při
rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k
tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti
řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka
apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení
svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní
možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k
předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné
rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost
vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde
výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude
aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž
předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit
proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná
(tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku
sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou
podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení
a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK
vyžaduje.
Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že
nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně
odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se
snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit
poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných
stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.
Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou
zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost
a akceschopnost, když wikipedista Nolanus
vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho
konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor
jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do
budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.
Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit,
ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených
indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem
nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o
potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal
množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u
druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.
Na tento případ navázala
žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu
zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na
kterou jsem
nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila
některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz
hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými
souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když
Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní
výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k
zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve
fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci
regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v
případě, že budu usilovat o znovuzvolení).
V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor
dvěma
případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal,
protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k
takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem
za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že
sám
žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho
druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo
aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.
Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil.
Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému
rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je
verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání
žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu
pravidel arbitráže, potažmo
arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní
výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí
žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být
upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů
se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání
žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní
výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo
zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím,
že se pro takové úpravy podaří získat podporu.
Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od
zvolení stávajícího
arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být
vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat
krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto
angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat
shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také
neřešil s mými soukromými poznámkami.
Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s
jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s
jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne
do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících
jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj.
převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že
nebyl zvolen
Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na
druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel
působit.
Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol
znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od
zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři,
kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se
vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto
ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své
činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost
projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních
prázdnin a dovolených.
Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z
jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první
zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád,
protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana
opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů,
odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem
koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela
spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z
nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.
Nebyl jsem zcela spokojen ani s
výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován.
Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější
kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se
podařilo prosadit – navzdory i
mé prvotní skepsi – návrh na
přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména
wikipedisty Z, který sice
není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na
Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále
sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na
jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní
rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být
součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na
druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak
dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos
jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní
nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své
pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly
být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo,
podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou
odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.
Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl
jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho
kontakt se správci, což jsem
udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé
e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel
dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za
nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v
souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů
netřeba.
Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu
Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy
jednomyslně rozhodl
žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy
neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré
požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy
proto jasný.
Jinak to ale bylo v případě
vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl
roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších
záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.
Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.
Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu
nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském
hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku
Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl
mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho
trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako
takové.
Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud
z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl
editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho
sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto
irelevantní.
Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého
charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré
ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat
zablokovaný, který na svém
blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec
estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... ,
je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době
trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili
(nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v
příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro
Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není
oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví
odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání
dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází,
příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie,
nebudujeme stát.
Angličan
William
Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické
Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do
historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při
školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho
do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle
Ellisem nezahráli.
Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s
wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho
příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl
na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl
mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a
kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté
přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my
raději budeme hrát dál fotbal. :-)
I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo
profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda.
Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který
vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek
o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních,
ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat
nejlepší reprezentanti jako Tomáš
Rosický nebo Petr Čech a že je
škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni.
Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle
dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou
nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které
je jen baví.
Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale
zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám
sám.
Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na
začátku roku anoncovanýKnol. Je zatím ve zkušební beta
verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno
dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.
Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní
novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může
navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám
rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho
jsou) odborníci.
Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z
oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě
podstatné a užitečné - články
Ucpané záchody,
Grilovací omáčky nebo ze sportu
První ironman. Jako featured
knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje,
něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé
Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový
inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).
Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i
když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než
čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději
tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.
Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů,
zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela
vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich
tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu
(namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické
školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida
Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia
University.
Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně
hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje
obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v
"malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně,
jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad
ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články
typu
Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke
smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl,
WP:VL a
Propagační článek.
Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše
okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:
"Google Knol nikdy nebude
encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se
podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam
něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být
konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě
onachce býtencyklopedií, že její hlavní
úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale
jejich shromažďování a třídění. Wikipedie můžesnadno přežít Knol, stačí jen, aby se na
světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak
naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.
Přesto považuji případný vznik
Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na
stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém
utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá;
nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."
Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro
některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu,
kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní
projekty.
Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým
způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o
severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se
jedná o Jižní Čechy, ale budiž).
Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné
době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho
snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě
mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě
upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha
obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou.
Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí
neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi
ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je
třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku
o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední
řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem
neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní
timeout.
Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní
všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím
faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém
článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky
staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie),
různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té
míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky
Rybniště.
Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé
antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny
články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto
technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je
důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu
je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo
vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí
schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako
nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou
různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý
text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.
Na serveru Lupa napsal Michal
Černý článek Online
encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou
kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od
všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní
výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání
tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je
právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud
možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí
kompilovat sám z více zdrojů.
Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost
Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V
době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku
na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý
jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je
pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online
nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a
proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř
odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou
způsobenou malým počtem hlasujících.
V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi
encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil
čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z
knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de
Cataluña ve Španělsku.
Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V
plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná
díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá
nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La
Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od
Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena
ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.
Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce
2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii
porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a
Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie
si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.
Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje,
že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu
německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v
plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.
Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se
stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se
hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou
odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu
externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se
organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru
MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v
mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří
mají přístup k internetu.
I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti
však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává
se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro
potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových
jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy
Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může
trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource.
Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o
nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí
oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto
projektu.
Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty
soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v
digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým
soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém
internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší,
horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u
takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat
grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k
digitalizaci tak široce, jako Wikisource.
Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.
Německý
wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s
přezdívkou Wing), byl zvolen
zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém
systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl
upřednostněn
proti všem oponentům.
Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20
let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM.
Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal
Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.
Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady
kandidoval:
Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé
projekty, nebo různá místa;
Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity
Wikimedia;
Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými
neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a
vzděláním (např. knihovnami).
Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu
Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli
označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs,
který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji
(podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho
krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan
Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval
zde na blogu i já.
V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence
Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy
Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda
Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník
Stuart West.
Zdroj fotografie: Wikimedia
Commons (autor Wing
- mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)
13.
června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý
moderátor pořadu stanice NBC Meet the PressTim Russert. Není mi
nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu
Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své
smrti.
Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v
kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování
jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13.
června v
20:01, ale
o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu
odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve
20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od
té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně
tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou
týdnech už dál převážně neprocházel).
Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale
důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v
historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.
Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním,
sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala
vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec
servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě
pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových
konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě
stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.
Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na
tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco
špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou
informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS
zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak
píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc
loajality.
O události informují například britský
Telegraph. V New York Times se Noam Cohen
pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než
ji zveřejnila.
Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem
informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově
nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.
Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu
ptá: "Byl čin osoby, která
změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením
privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce
jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page
committingan act of journalism, or divulging privileged
information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants
to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick
mu na Techdirt odpovídá:
"To bývala mnohem jednodušší
otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly
privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně
rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost
dohodne na odpovědi." ("This used to
be a much simpler question when journalists were journalists -- and
privileged information was privileged information. But the
boundaries of both things have become quite blurred these days, and
that's only going to result in more questions being raised before
society agrees on the answers.")
Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné
informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka
zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou
určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece
jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové
usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.
Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times
("V případě Wikipedie je to právě
to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný
vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s
reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically
not what the site was meant to do. One of the principles of the
site is No Original Research — every fact must have appeared
somewhere reputable before it can be repeated.")
Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie
může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...
Zdroj fotografie: Flickr - via
Wikimedia Commons (autorhyku)
Jako Ženevský
zázrak pojmenoval autor Reisender svůj
článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z
mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic
závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu
hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto
přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na
kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).
Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se
česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité
reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor.
Reisender se k tématu
podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením
zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní
Češi, ale Chorvati.
Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném
stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by
takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká
Wikipedie má zvláště zdůrazňovat
český rozměr zobrazovaných materiálů.
Doplnění: Článek byl
skutečně
smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho
přejmenování na Krále
comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než
to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu,
že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel
výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se
přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.
Protože
Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit
na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako
kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo
udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě
udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám
pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se
na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.
Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už
existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie
či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší
texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší;
pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané,
není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní
práce :-)
Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do
správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které
rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury,
uzávěrka má být zítra.
Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být
volen.
Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na
jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29.
května 2008, není zablokován a není bot.
Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1.
lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu
aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno.
Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi
požadavky na počet editací.
Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk
přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek,
jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední
přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18
(Paul
Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku
18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném
rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor
sám.
Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden
Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy
(průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden
Australan.
Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.
Zdroj obrázku: Flickr via
Wikimedia Commons (autor Peter)
I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům
i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli
dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm
nejaktivnějším - u Wikizpráv jde
především o Aktrona,
Orange.mana,
Dannyho
B. a Darkermonka.
U Wikiverzity
jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním
Kychot.
Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných
v přátelské a tvůrčí atmosféře.