Aveyron
| Aveyron (12) | |
|---|---|
Hotel Le Nomant v Rodezu – sídlo prefektury | |
Vlajka Znak | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Rodez |
| Souřadnice | 44°15′ s. š., 2°42′ v. d. |
| Rozloha | 8 735 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 279 609 (2023) |
| Hustota zalidnění | 32 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát | |
| Region | Okcitánie |
| Prefektura | Rodez |
| Podprefektury | Millau, Villefranche-de-Rouergue |
| Druh celku | Departement |
| Podřízené celky | Arrondissementy (3) Kantony (23) Obce (285) |
| Vznik | 4. března 1790 |
| Prezident generální rady | Arnaud Viala (UDI) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | FR-12 |
| Oficiální web | aveyron |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aveyron (výslovnost [aveʁɔ̃]; okcitánsky Avairon) je francouzský departement ležící v regionu Okcitánie, ve Francouzském středohoří v jižní Francii. Nazývá se podle řeky Aveyron, která jím protéká. Hlavní město je Rodez. Žije zde přibližně 280 tisíc[1] obyvatel. Departement spadá pod pravomoc Akademie v Toulouse a odvolacího soudu v Montpellieru. Kód INSEE a poštovní směrovací číslo departementu je 12.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Departement Aveyron leží uprostřed pomysléno trojúhelníku vymezeného městy Toulouse, Clermont-Ferrand a Montpellier. Jeho hranice přibližně sledují hranice bývalé provincie Rouergue. Z hlediska rozlohy (8 735 km²) je pátým největším departementem metropolitní Francie. Jeho prefekturou je město Rodez.
Aveyron se nachází na jihu Francouzského středohoří. Nejvyšším bodem departementu je vrchol Signal de Mailhebiau s nadmořskou výškou 1 469 m, ležící na náhorní plošině Aubrac. Departement Aveyron se člení na několik přírodních oblastí, například Grand Causses, Lévézou či Rougiers.
Převážnou část departementu tvoří starobylá vysoká skalnatá plošina s velkou geologickou rozmanitostí, ve které řeky Truyère, Lot, Aveyron a Tarn vytvořily řadu hlubokých soutěsek. Největší vodní plochou oblasti je jezero Villefranche-de-Panat, které slouží jako zásobárna pitné vody pro region.
Sousedními departementy jsou Tarn na jihu, Tarn-et-Garonne na západě, Lot na severozápadě, Hérault na jihu, Gard na východě, Lozère na severovýchodě a Cantal na severu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstaršími známými obyvateli oblasti byli příslušníci kmene Ruthenů, ačkoli území bylo osídleno již před jejich příchodem. Departement zahrnuje mnoho prehistorických památek, mimo jiné více než tisíc dolmenů a menhirů, což je nejvíce ze všech departementů ve Francii.
V období středověku a raného novověku až do 90. let 18. století, odpovídalo území dnešního Aveyronu provincii zvané Rouergue. V roce 1797 byl v oblasti u obce Saint-Sernin-sur-Rance nalezen Victor z Aveyronu (dítě vychované mimo lidskou společnost), který se potuloval místními lesy. Jeho příběh je zpracován ve filmu Divoké dítě, od režiséra François Truffauta.
Aveyron je jedním z 83 departementů vytvořených během Francouzské revoluce 4. března 1790 aplikací zákona z 22. prosince 1789. V roce 1808 departement přišel o kanton Saint-Antonin-Noble-Val za účelem vytvoření departementu Tarn-et-Garonne.[2] V roce 1817 byl zavražděn místní prokurátor Antoine Bernardin Fualdès. Pochybné okolnosti jeho smrti, po nichž bylo jeho tělo nalezeno plovoucí v řece Aveyron, způsobily, že se případ stal široce sledovanou aférou. Studie naznačují, že byl zabit z iniciativy pravicové royalistické organizace známé jako Chevaliers de la Foi (Rytíři víry).[3]
K 1. lednu 2016 se region Midi-Pyrénées, ke kterému departement patřil, sloučil s regionem Languedoc-Roussillon, čímý vznikl nový správní region Okcitánie.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]S počtem obyvatel 279 736 v roce 2022[4] se jednalo o 73. nejlidnatější departement. Tendence počtu obyvatel je od počátku 20. století setrvale klesající.[5]
| Rok | 1791 | 1801 | 1851 | 1901 | 1911 | 1921 | 1931 | 1946 | 1954 | 1962 | 1968 | 1975 | 1982 | 1990 | 1999 | 2006 | 2016 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 371 835 | 318 340 | 394 183 | 382 074 | 369 448 | 332 940 | 323 782 | 307 717 | 292 727 | 290 489 | 281 568 | 278 306 | 278 654 | 270 141 | 263 808 | 273 377 | 278 697 | 279 736 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Departementální rada má 46 křesel. Jejím předsedou byl v letech 2017 až 2021 Jean-François Galliard z Unie demokratů a nezávislých (UDI). Od roku 2021 je předsedou Arnaud Viala z téže strany.[6]
Národní shromáždění
[editovat | editovat zdroj]Departement sestává ze tří volebních obvodů do Národního shromáždění. Po volbách do Národního Shromáždění 2024 je složení zástupců následující:
| Volební obvod | Člen | Stranická příslušnost | |
|---|---|---|---|
| 1. volební obvod | Stéphane Mazars | Obnova | |
| 2. volební obvod | Laurent Alexandre | La France insoumise | |
| 3. volební obvod | Jean-François Rousset | Obnova | |
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]Departement sestává ze tří arrondissementů, 23 kantonů a 285 obcí.
| Arrondissement | Počet obyvatel
(2022) |
Rozloha (km²) | Hustota zalidnění | Obce |
|---|---|---|---|---|
| Millau | 79 679 | 3741,7 | 21,29 | 110 |
| Rodez | 112 791 | 2869,7 | 39,30 | 79 |
| Villefranche-de-Rouergue | 87 266 | 2123,7 | 41,09 | 96 |
Největší města
[editovat | editovat zdroj]Počty obyvatel jsou uvedeny k roku 2022:
- Rodez (24 136)
- Millau (21 859)
- Onet-le-Château (12 062)
- Villefranche-de-Rouergue (11 502)
- Saint-Affrique (7 924)
- Luc-la-Primaube (6 054)
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Jazyk
[editovat | editovat zdroj]Původním jazykem obyvatelů Aveyronu je okcitánština.[7][8] Regionální subdialekt používaný v Aveyronu je forma languedocké okcitánštiny nazývaná rouergat. Vzhledem k riziku zániku jazyka požádalo několik sdružení stát a regionální samosprávy o ambiciózní jazykovou politiku. V rouergatu se např. název Aveyron a věta „na území Roergue vznikl Aveyron“ zapisuje takto:
- Avairon (tradiční okcitánský pravopis) – „Roergue forma lo despartament de l’Avairon“
- Oboyróu (pravopis otce Vayssiera) – „Rouergue fouórmo lou desportomén de l’Oboyróu“
Sýry
[editovat | editovat zdroj]Nejvýznamnějším sýrem Aveyronu je Roquefort. V departementu se vyrábí také Laguiole, Tomme de Brebis a Bleu de Causses.
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Aveyron zahrnuje část Národního parku Cevenny, nacházející se v jeho východní části. Zdešími turistickými zajímavostmi jsou hrad v Najacu, středověká zřícenina stojící na vysokém vrchu, a další hrady a kláštery, jako například opatství v Conques (zapsané na seznam UNESCO), opatství Sylvanès, opatství Bonneval či opatství Loc-Dieu, nacházející se poblíž obce Martiel v oblasti s četnými dolmeny. Ve městě Millau se nachází nejvyšší most v Evropě, viadukt Millau, který byl slavnostně otevřen prezidentem Chiracem v prosinci 2004.[9]
Mezi oblíbené místní aktivity patří jízda na koni, rybaření, rekreace u jezer Lévézou a pěší turistika či kempování. Obyvatelé jsou velmi zruční řemeslníci a v region tak lze nalézt plno různých ručně vyráběných řemeslných výrobků, které řemeslníci prodávají na místních trzích. Příklady zahrnují nůž Laguiole, světoznámý sýr Roquefort z obce Roquefort-sur-Soulzon a další místní produkty. Každou sobotu se v celém regionu konají trhy.
V departementu leží 10 obcí, které jsou členy sdružení Les Plus Beaux Villages de France. Jedná se o Belcastel, Brousse-le-Château, La Couvertoirade, Conques, Estaing, Najac, Peyre, Saint-Côme-d’Olt, Sainte-Eulalie-d’Olt a Sauveterre-de-Rouergue.
- Průčelí katedrály v Rodezu
- Městečko Estaing
- Zřícenina hradu Sévérac-le-Château
- Château de Peyrelade
- Hrad Najac
- Kamenná brána Montpellier-le-Vieux
Osobnosti spjaté s regionem
[editovat | editovat zdroj]- Louis-Gabriel de Bonald (1754–1840), filozof, politik
- Denis Auguste Affre (1793–1848), arcibiskup pařížský
- Eugène Viala (1859–1913), básník, malíř
- Jean Verdier (1864–1940), kardinál a arcibiskup pařížský
- Émile Borel (1871–1956), matematik, politik
- Gustave Garrigou (1884–1963), vítěz 11. ročníku Tour de France
- Pierre Soulages (1919–2022), malíř
- Alain Peyrefitte (1925–1999), učitel, politik
- Bertrand Delanoë (* 1950), politik, v letech 2001–2014 starosta Paříže
- José Bové (* 1953), antiglobalista, farmář
- Guy Lacombe (* 1955), bývalý profesionální fotbalista
- Richard Sainct (1970–2004), motorkář
- Cyril Lignac (* 1977), kuchař
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aveyron na anglické Wikipedii.
- ↑ Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
- ↑ Archéologie | culture.gouv.fr. archeologie.culture.gouv.fr [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
- ↑ IRVING, Henry Brodribb. Occasional Papers: Dramatic and Historical. [s.l.]: Bickers 272 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: uaIVAAAAYAAJ.
- ↑ Populations de référence 2022 | Insee. www.insee.fr [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Le SPLAF - Historique de l'Aveyron. splaf.free.fr [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Décentralisation : Arnaud Viala "à la disposition" de Sébastien Lecornu. midilibre.fr [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Aimé Vayssier. Dictionnaire patois de l’Aveyron (A-Greda), (Gredo-Z). Documents per l’estudi de la lenga occitana (ISSN 2117-9271) n°35 et 35. París: Institut d’estudis occitans. s. d.
- ↑ Joseph Pierre Durand de Gros. Études de philologie et linguistique aveyronnaises. Documents per l’estudi de la lenga occitana (ISSN 2117-9271) n°45. París: Institut d’estudis occitans. s. d.
- ↑ REUTERS. Chirac opens world’s highest bridge. Al Jazeera [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Aveyron na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Aveyron v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální web místní prefektury Archivováno 20. 3. 2007 na Wayback Machine.
- Oficiální web generální rady Archivováno 12. 3. 2007 na Wayback Machine.